Ve středu 4. 12. rozhodly senátorky a senátoři o změnách v důchodovém systému, které vládní koalice prezentuje jako důchodovou reformu. My odboráři dlouhodobě upozorňujeme na hlubokou problematičnost těchto změn a své argumenty dokládáme relevantními daty. Ke schválení návrhu došlo i přes dlouhodobé výzvy a apely českých odborů. Reprezentanti vládní koalice v senátu je ale odmítli vzít v úvahu.
„Schválení této tzv. důchodové reformy považuji za fatální selhání naší vlády a parlamentu. Tato změna neřeší skutečné problémy důchodového systému, ale naopak vytváří nové – a to zejména pro nízkopříjmové zaměstnance a ty, kteří pracují v náročných nebo rizikových profesích. Pracující, kteří celý život přispívají k fungování společnosti, si zaslouží důstojné stáří, ne další utažení opasků,“ uvedl předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. „Nedokážu pochopit, jak může být něco takového nazýváno reformou. Je to jen další krok ke zvýšení sociálních nerovností a k dalšímu zatížení těch, kteří už dnes často pracují na hranici svých fyzických a psychických možností,“ dodal.
Hlavní námitky představitelů Českomoravské konfederace odborových svazů zazněly i na tiskové konferenci v pondělí 2. 12. Zde přinášíme shrnutí těch nejdůležitějších:
- Nejedná se o reformu. Reforma je změna, která vede ke zlepšení, nápravě. To, co provádí vláda s důchodovým systémem, nepovede k jeho vylepšení, ba, naopak. Proto mluvíme o de-formě, nikoliv re-formě.
- „Důchodová reforma“ je snahou o konsolidaci státního rozpočtu. Má napravovat chyby politiků na úkor pracujících a (budoucích) důchodců a důchodkyň.
- Předkládaný návrh zhoršuje situaci nízkopříjmových zaměstnanců a zaměstnankyň. Povede k prohlubování sociálních rozdílů a k chudnutí chudých.
- Pracovní doba je v Česku delší než v mnohých evropských státech. Za svůj profesní život odpracuje český zaměstnanec v průměru o 9 let déle než zaměstnanec v Německu. Tuto pracovní dobu vládní návrh ještě víc prodlužuje.
- Čeští zaměstnanci a zaměstnankyně se dožijí ve zdraví průměrně 61,6 let. Pro mnoho lidí není kvůli zdravotnímu stavu možné pracovat déle.
- Výdaje na důchody nejsou v Česku vysoké, činí cca 9 % HDP. V Německu je to víc než 12 %, v Rakousku víc než 15 %.
- Vládní návrh znemožňuje dřívější odchod do důchodu zaměstnancům, jejichž práce je zařazena do 3. kategorie rizikových prací. A to navzdory kompromisu, který vláda uzavřela se sociálními partnery.
Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková připomněla, že pracující v sociálních službách, zdravotní sestry a další pracující ve zdravotnictví celý život věnují péči o ostatní. Vykonávají psychicky a často i fyzicky náročnou práci. Po 60. roku života mají často už sami zdravotní problémy. Přesto jim vláda odepírá právo na předčasný důchod.
Předsedkyně odborů dřevo – lesy – voda Jaroslava Nestěrová upozornila na situaci kanalizačních dělníků, kteří se dennodenně setkávají s infekčním prostředím, aby zabezpečili veřejnou službu všem obyvatelům ČR. Vykonávají vysoce rizikovou práci, avšak dle předkládané „reformy“ nebudou mít nárok na předčasný odchod do důchodu.
Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR, upozornila na nízkopříjmové zaměstnance, jako jsou například popeláři či pracující v sociálních službách. Ti vykonávají práci, která je prospěšná pro celou společnost. Během svého profesního života jsou špatně odměňováni, nachází se často ve velmi složité finanční situaci. V důsledku „důchodové reformy“ se pak jejich situace zhorší i po odchodu do penze.
Původní zdroj: ČMKOS