Dobrý den, pracuji na úřadě ve služebním poměru a zároveň jsem členkou dobrovolných hasičů. Jaký je postup při uvolňování z práce během výjezdů? Jaký je rozsah tohoto uvolnění, a jsou k tomu stanoveny nějaké limity? V případě, že je to upraveno zákoníkem práce nebo zákonem o státní službě, jaké konkrétní předpisy se vztahují na mou situaci? Dále by mě zajímalo, jak je to s uvolňováním u jiného typu výkonu dobrovolnické činnosti ve veřejném zájmu, např. u Českého červeného kříže.
Pokud jste jako členka sboru dobrovolných hasičů vyslaná k výjezdu i během pracovní doby, vzniká na vaší straně coby zaměstnankyně překážka v práci k výkonu občanské povinnosti dle § 202 zákoníku práce (při hašení požáru, provádění záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech), nebo alternativně překážka v práci k jinému úkonu v obecném zájmu dle § 203 odst. 1 zákoníku práce (nařízená činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů). Ať už se jedná o první, či druhý případ, zaměstnavatel musí vaši nepřítomnost v práci po dobu trvání překážky omluvit. Jedná se tak o omluvenou absenci v práci, kterou ani zaměstnanec či zaměstnankyně dál nemusí „napracovávat“. Tedy vzhledem k tomu, že předmětnou činnost, ať už jde o zásah či o předem plánované cvičení, nelze provést mimo pracovní či služební dobu, náleží vám k výkonu činnosti pracovní, respektive služební volno v nezbytně nutném rozsahu.
Zákonnou oporu pro to najdeme v § 104 zákona o státní službě (dále jen „ZSS“), který sám odkazuje na výše zmiňovaná ustanovení zákoníku práce. Uvolnění k výkonu činnosti dobrovolné hasičky též naplňuje cíle Memoranda o společenské odpovědnosti zaměstnavatelů podporujících zaměstnance a zaměstnankyně vykonávajících činnost dobrovolných hasičů. Mezi jeho signatáři je i MV ČR nebo MPSV. S tímto oprávněním zaměstnance či zaměstnankyně se také pojí jeho či její povinnost zaměstnavateli (pokud možno) předem oznámit vznik překážky (ohlídání prokazatelnosti) a dobu jejího (předpokládaného) trvání. Zaměstnavatele by tak bylo v každém případě dobré obeznámit se svým členstvím ve sboru a s možností povolání k této činnosti.
Náhrada platu však státnímu zaměstnanci či zaměstnankyni podle § 104 ZSS po dobu překážky nepřísluší. Zaměstnanci či zaměstnankyni nicméně přísluší od obce coby zřizovatele jednotky náhrada ušlého výdělku ze zaměstnání podle § 29 a násl. zákona o požární ochraně.
Co se týká činnosti dobrovolného zdravotníka či zdravotnice Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci, přísluší zaměstnanci či zaměstnankyni pracovní, respektive služební volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a to bez náhrady platu (§ 104 odst. 2 ZSS).
K 1. 1. 2025 vešla v účinnost nová Kolektivní dohoda vyššího stupně, která v čl. 5 odst. 7 stanoví: „Nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, může služební orgán poskytnout státním zaměstnancům a zaměstnankyním služební volno k výkonu dobrovolnické činnosti, kterou služební úřad organizuje nebo se s jejím účelem ztotožňuje, a to v nezbytně nutném rozsahu a za podmínek jím stanovených. Za dobu čerpání služebního volna se plat nekrátí.“
V rámci individuální domluvy s představeným či na úrovni podnikové dohody je tak možné sjednat možnost čerpání služebního volna i s náhradou, a to k výkonu záslužné, dobrovolnické činnosti.