Platy ve veřejné sféře a jejich zvyšování jsou témata, která budí pozornost celé společnosti. Ve veřejném prostoru se také leckdy objevují tvrzení, že zvyšování minimálních či zaručených mezd a platů ekonomicky poškozuje státní rozpočet, zaměstnavatele i českou ekonomiku jako takovou. Není překvapivé, že mnozí zástupci byznysu a korporací by uvítali, kdyby žádné mzdové regulace neexistovaly a oni si tak mohli dovolit platit zaměstnancům ještě méně, než jim nařizuje zákon. Argumenty pro zvyšování minimálních a garantovaných hladin příjmu ale nejsou pouze etické. Je třeba vyvracet ekonomické mýty a ideologické konstrukce o tom, že minimální mzda a její zvyšování snad škodí ekonomice. Ve skutečnosti je tomu totiž naopak.
Na první pohled by se mohlo zdát, že veřejná a soukromá sféra fungují odděleně, nicméně ekonomická realita je jiná. Veřejný sektor hraje klíčovou roli při nastavování standardů na trhu práce a jeho vliv přesahuje do soukromého sektoru, což má zásadní dopad na celou ekonomiku. A obecně platí, že na růst platů reagují růstem i mzdy. Peníze vyplacené zaměstnancům pak roztáčejí kola ekonomiky. Čím více peněz lidé mají, tím je větší šance, že je utratí, roste tak spotřeba, která má důležitý vliv na ekonomiku jako takovou.
Veřejná sféra je hybatelem růstu mezd
Platy ve veřejném sektoru často slouží jako referenční bod pro zaměstnavatele v soukromé sféře. Pokud stát zvýší platy například učitelům, zdravotníkům či úředníkům, vznikne tlak na zvyšování mezd i v soukromém sektoru, kde zaměstnavatelé chtějí přilákat kvalifikované pracovníky a udržet si své stávající zaměstnance. Tento efekt je obzvlášť patrný v regionech, kde veřejná sféra tvoří významnou část pracovních míst.
Posilování kupní síly
Vyšší platy a mzdy zvyšují kupní sílu domácností, což má pozitivní dopad na celou ekonomiku. Když zaměstnanci dostanou více peněz, mohou více utrácet za zboží a služby. Tím podporují podniky, které následně mohou vytvářet nová pracovní místa a investovat do rozvoje. Úspěšné a prosperující podniky odvedou více daní. Tento koloběh vede k růstu HDP a posiluje stabilitu ekonomiky.
Prevence odlivu pracovníků
Konkurenceschopné platy a mzdy mohou pomoci zabránit odlivu kvalifikovaných pracovníků do zahraničí. Z České republiky se mnoho odborníků, například lékařů, zubařů nebo vědců, rozhodlo odejít za lepšími podmínkami do sousedních zemí. Zvyšování platů ve veřejném sektoru vysílá signál, že stát si váží práce svých zaměstnanců a je připraven investovat do jejich budoucnosti.
Přínos pro sociální spravedlnost
Zvyšování platů ve veřejné sféře má také důležitý sociální rozměr. Veřejný sektor často zaměstnává více žen než soukromý sektor, což znamená, že zvyšování platů zde přispívá ke snižování genderových rozdílů v odměňování. Dále je veřejný sektor významným zaměstnavatelem v regionech s nižší ekonomickou aktivitou, což pomáhá zlepšovat životní úroveň i v méně rozvinutých oblastech.
Zrušení zaručených mezd je chyba
Proto přijímáme s obavami aktuální novelizaci zákoníku práce, která ruší zaručené mzdy v soukromé sféře. Zaměstnavatelům tak vláda dává výraznou benevolenci ve stanovení odměn za vykonanou práci. O to důležitější je pro nás nyní usilovat o důstojné hodnoty minimálních mezd a zaručených platů ve veřejné sféře, které mohou konkurenčně tlačit na to, aby nedošlo k propadu mezd v soukromém sektoru všude tam, kde zaměstnavatelé výši mezd dorovnávali do zákonem stanovené garantované výše.
Odbory jako klíčový partner
Dlouhodobě upozorňujeme na důležitost adekvátního odměňování ve veřejné sféře. Naše role spočívá nejen v prosazování růstu mezd a platů, ale i v ochraně pracovních podmínek a zajištění důstojnosti práce. Veřejný sektor, jakožto jeden z největších zaměstnavatelů, má odpovědnost za nastavování laťky pro celý trh práce, a právě odbory jsou nezbytným partnerem v tomto úsilí.
Mgr. Radek Holodňák, sekretář sekcí OSSOO
Článek původně vyšel na webu ČMKOS 31. 1. 2025