Komentář: Vrcholní politici si chtějí zvednout platy. „Rozpočtová odpovědnost“ jen pro někoho?

Facebook
Twitter
LinkedIn

Běžní zaměstnanci státní a veřejné správy se po měsících vyjednávání dočkali zvýšení platových tarifů o pouhých 1 400 Kč hrubého. V situaci, kdy jedinou alternativou k tomuto nedostatečnému zvýšení bylo, že nikdo nedostane přidáno ani korunu, se jedná alespoň o malou náplast na jinak krvácející zranění způsobeného inflací a propadem reálných mezd. Je těžko uvěřitelné, že v tomto kontextu nyní čelíme absurdnímu návrhu na zvýšení platů vrcholných politiků o desítky tisíc korun, jak dnes uvedly Novinky.cz. Podle předloženého návrhu by premiér, předsedové parlamentních komor i ministři mohli pobírat přes 300 tisíc měsíčně. Platy by narostly i soudcům. Ústavní soud totiž zrušil zákonný koeficient omezující jejich růst. K tomu navíc politici dostanou zvýšené měsíční náhrady, což ještě více nafoukne jejich již tak vysoké příjmy.

Na kom vláda šetří?

Tato informace působí jako facka pro zaměstnance veřejné sféry, kteří se horko těžko snaží udržet krok s rostoucími životními náklady. Po dvou letech vyjednávání a ustupování jsme jako odbory nakonec dosáhli navýšení tabulkových platů o 1 400 Kč, což je částka, která bohužel zdaleka neodpovídá inflaci a dramatickému propadu reálných platů státních zaměstnanců. Vládní argumenty o potřebě šetřit v době krize nám byly neustále předkládány jako jediná možnost snížení schodku státního rozpočtu. Zdá se ale, že rozpočtová odpovědnost u nás platí jen když se jedná o tom, jak ušetřit na běžných občanech.

Poslancům poroste plat o 14 tisíc

Politici se naopak nezdráhají „přilepšit si“ na úplně jiné úrovni. Například plat řadového poslance by se mohl zvýšit o 14 tisíc korun, zatímco premiér by mohl pobírat až 312 500 korun, což je asi sedminásobek toho, co nyní vydělává průměrný zaměstnanec státní správy. Ačkoliv by mělo platit, že spravedlnost v ohledu růstu platů by měla být univerzální, návrh na zvýšení platů ústavních činitelů ukazuje na pravý opak.

Tíha krize na bedrech zaměstnanců

Další paradox přichází ve chvíli, kdy se současně diskutuje o snížení platů státních zástupců. Na jejich základně totiž nejsou platy ústavních činitelů, na rozdíl od základen jiných, závislé. Tento krok ukazuje, že vládní „rozpočtová odpovědnost“ platí jen pro někoho, přičemž těmi, kdo nesou tíhu krize, jsou opět ti, kteří už nyní čelí neustálým škrtům.

Jedná se o zjevný důkaz odtržení politické elity od reality, ve které žijí běžní zaměstnanci veřejného sektoru. Návrh na zvýšení platů politiků není ničím jiným než dalším příkladem toho, jak vláda přikládá větší váhu svým vlastním zájmům než zájmům občanů, které má zastupovat.

Nakonec nám tak v tuto chvíli nezbývá, než se snažit pomoct si sami. I proto je důležité se organizovat v odborech a kolektivně hájit zájmy zaměstnanců. Nikdy jiný to za nás evidentně neudělá. Staňte se členem či členkou odborů ještě dnes!